wz
MENU:

Zpět na stránku Postřehy
Zpět na úvodní stránku
Postřehy z Irska 2006

Irsko 23. 7. - 13. 8. 2006
Dublin
Obecně
     Chcete si zlepšit mínění o MHD v jakékoli oblasti České a dokonce i Slovenské republiky? Zdá se vám, že je naše MHD špatná? Nebo jste tak neznalí, že si dokonce myslíte, že v západním světě je všechno lepší, tedy i MHD? Navštivte Dublin a zkuste využít MHD (pokud se vám to povede)!!!
     MHD v Dublinu je velmi stará. Pokud zanedbáme omnibusy (o kterých se mi nechce hledat informace), začala MHD jezdit 1. 2. 1872, kdy byl zahájen provoz koňky. V roce 1881 došlo k otevření tratě parních tramvají. V následujících letech došlo k prodloužení. 1.8.1888 byla postavena úplně jiná trať parních tramvají, která byla rovněž prodloužena. Elektrické tramvaje zahájily provoz až 16.5.1896 a v roce 1901 pravděpodobně nahradily horské tramvaje (ani bych se nedivil, kdyby koňka byla zrušena bez náhrady). 19.6.1901 byla otevřena údajně známá samostatná Hill of Howth tram. Tramvaje se samozřejmě nezachránily (ach ty Britské ostrovy!). Již v letech 1932 - 1933 začalo jejich nahrazování autobusy!!! Zároveň 31.12.1932 byla zrušena druhá trať parní tramvaje. Zrušení té první bohužel nevím. Definitivní zrušení tramvají nastalo extrémně brzy - již 3.7.1949!!!. Teda jedná se pouze o "městské tramvaje", Hill of Howth tram přežila až do 31.5.1959, tedy o skoro 10 let více než "městské tramvaje". Od této chvíle je tedy městská doprava v Dublinu závislá pouze na autobusech. Od myslím roku 1968 je to dokonce v celém Irsku!!! (zrušení trolejbusů v Belfastu - to, že se jedná o Severní Irsko, nebudeme řešit!). Naštěstí tento stav, který byl jednoznačně příčinou, proč je dnes MHD v Dublinu celkově na katastrofální úrovni, trval jen do roku 1984. Tohoto roku zahájila provoz linka DART, což je městská železniční linka, využívající běžné tratě. Jako asi jediná v Irsku je elektrifikovaná, používající trolejové vedení! Roku 2004 se dokonce přidaly nové tramvaje, které dokonce nejsou tak nudné jako v Croydonu (jižně od Londýna). Jedná se vlastně o dvě zcela izolované tratě pod stejným dopravcem. O metru se sice uvažuje, jenže známý přístup k MHD na Britských ostrovech dává tušit, že to tak rychle nebude (asi v roce 2004 jsem četl, že by to mělo být otevřeno v roce 2006, kdy se ani nezačalo stavět).
     Jak tedy bylo řečeno ve městě jezdí autobusy, autobusy, autobusy, nějaké tramvaje a vlaky. Každý dopravní prostředek (autobusy v tuto chvíli berte jako jedny) má svého dopravce: Autobusy provozuje Dublin Bus. Tramvaje, nazývané LUAS, provozuje Veolia Transport, neboli Connex. Vlaky (včetně městské DART), provozuje Iarnrod Eireann. Přestože zajišťují shodně dopravu po území města, nejsou téměř vůbec integrovány!!! Mají dokonce zcela odlišný tarif, existují však lístky Bus + Rail a Bus + Luas, což je právě ona jediná integrace. Jízdenky Luas + Rail a Bus + Luas + Rail však chybí!!! Přesto zrovna tramvaj je nejlepší prostředek mezi dvě izolovaná nádraží ve městě, místo toho existuje autobusová linka 90, která by vůbec existovat nemusela. Na nějaké terminály u tramvajových zastávek a stanic vlaky úplně zapomeňte (občas sice existují, ale jejich velikost a význam je téměř nulový)!!! Rovněž jsou provozovány autobusové linky ve shodných relacích jako vlak čí tramvaj. Prostě a jednoduše, pojem integrovaná doprava tu zkrátka neznají!!! Více si přečtěte níže u jednotlivých dopravních prostředků.

Toto není muzejní noc!!! Toto je běžný stav přeplněnosti dublinských ulic v centru. Praha tímto nemůže konkurovat (snad jen na Karlově mostě). Tento nevyhovající stav způsobuje nevhodná koncentrace 99,9% služeb v centru a 0,1% mimo něj, tudíž narozdíl od Prahy do centra musí každý. Navíc to tu zaplňují lidé, kteří zde přestupují, neboť se mezi jednotlivými nástupními místy musí dostat pěšky. Tangenciální linky téměř neexistují. Je zajímavé, že čím širší ulice, tím větší hustota lidí... Toto je rovněž extrém. V městské části Clondalkin nikomu odpovědnému evidentně nevadí, že po vozovce konstruované jako pěší zóna jezdí naprosto všichni, kdo s touto částí přijdou v kontakt. Jedná se vlastně o velký kruhový objezd (tedy jednosměrný průjezd), ovšem s extrémně úzkými uličkami. I při relativně malém počtu aut se zde tvoří neskutečné a velmi pomalu jedoucí kolony. Kam se hrabe Uhříněves... (aut je tam však mnohem víc) Nenašel jsem jiné místo, a tak jsem tuto fotku zařadil sem. V areálu společnosti Guiness, kdysi evidentně fungovala úzkorozchodná železnice. Dochovalo se poměrně dost kusů kolejí, ze kterých lze usoudit, že byl systém docela rozsáhlý a dokonce dvojkolejný. I tady zůstavá rozum stát. Je 20:30 a jen poměrně slabý provoz způsobuje, že zdejší zácpa je krátká. Průjezd touto zácpou však trvá 10 minut (délka zácpy 100m) Způsobuje neprostý paskvil v podobě zpackaného řízení semaforu nacházejícího se v opačném směru oproti fotce. Na této silnici je červená 1 minutu a zelená 15 sekund! Přesto zvýhodněný směr téměř nikdo nevyužívá. Tato křižovatka je zřejmě hrobem linky 17A neboť i tak nestíhatelná jízdní doba se timto výrazně prodlouží a vykonán je tak průměrně jen každý druhý spoj.

Autobusy
     Nejprve se podívejme na informovanost na internetu. Dostaneme se na stránku společnosti Dublin Bus. Jelikož jsem byl na studijním pobytu a nebydlel jsem v centru, měl jsem zájem zjistil, co jezdí poblíž místa bydliště. Ať koukám jak koukám, normální mapa MHD neexistuje!. Jediná slušná mapa je rozmístění zastávek na velmi malém území v centru (odhadem ne víc než 4 km2. Dále máme k dispozici jistou mapu (přesněji řečeno mapu rozdělenou na dvě části), pro kterou se stále snažím najít slušný výraz. nenalezen! Podívejte sami!. To co jste viděli jsou veškeré mapy dublinského autobusového provozu na stránkách dopravce!!! Nejen, že její podrobnost je nepublikovatelný výraz. Můžeme z ní sice zjistit, že například linka 17A obsluhuje městkou část Finglas, jenže on Finglas není zrovna tak malý, aby to stačilo. Linka 17A totiž jezdí (jak jsem překvapivě zjistil) jen ve středu Finglasu a do jižní části to není zrovna nejblíže. Rovněž zjistíte, že se na jednotlivé části dá kliknout. Očekávám, že tam bude podrobnější mapa oblasti, poté by ani ta velká "blbá" mapa nebyla špatná. Jenže ten šok, co na mě po kliknutí čekal, nechtějte komentovat. Oni tam jen opsali čísla linek na mapě! V tu chvíli jsem ještě vůbec netušil, že městských částí je mnohem více, a že mapa je velmi neaktuální. Po tom co jsme zjistili, že mapu rozhodně nenajdeme (teda mapu, která by se dala použít přímo v Dublinu při projíždění linek), zkusíme najít jízdní řády. Nalezli jsme totiž u Timetable Search, a u něj A To Z Finder. Protože jsem dostal mapku blízkého okolí bydliště (bez autobusových linek) zkouším hledat podle blízkých ulic. Naleznu ulici Blunden Drive a u ní podobné informace jako po kliknutí na část města na "mapě". Podíváme se tedy na jízdní řád linky 42A. Nastane ještě větší šok!!!. Na jízdním řádu je uvedená jen velmi přibližná trasa linky a odjezdy pouze z konečných!!! Existuje i sice mírně podrobnější trase podle Stage (určené k tarifním účelům), nicméně ta je tak nepřehledná, že vám to nepomůže. Kromě těchto téměř nepoužitelných "debilit" (promiňte, ale tento výraz jsem si nemohl odpustit) najdeme nepřehlednou, ale zato slušně popsanou tarifní nabídku, ze které zjistím, že se mi vyplatí týdenní lístek za €20, celkem tedy na 3 týdny za €60. Dokonce, když se webem hodně proklikáme, najdeme i přesný počet autobusů podle typů (což by narozdíl od mapy a jízdných řádů tolik nevadilo, kdyby to tam nebylo). Prostě a jednoduše, web dopravce velmi, ale opravdu velmi zaostává za tím, co bych si představoval. Naivně jsem si myslel, že alespoň web dopravce bude na dobré úrovni... Narozdíl od naších končin nás nezachrání ani fandovské stránky, protože počet fandů a úroveň většiny jejich stránek je na tom podobně jako úroveň MHD.
     Podíváme-li se do terénu, ihned dostaneme již poněkolikáté extrémní šok. Úroveň zastávek je výrazně, ale výrazně horší než v Banské Bystrici za BBDS. Zastávky jsou několika typů. První typ dal odpovědným jistě velkou práci!!! Jejich vybavení se pozostává z modré tyče s modrým terčem, kde se nachází logo společnosti! Jízdní řády nikde!!! Druhý typ je mírně lepší - ta modrá tyč má nasazenou kulatou "bednu", s jízdními řády, stejnými jako na internetu = pouze z konečné zastávky!!! Má to však dva háčky: Pokud jezdí v zastávce více linek (asi tak 10 a více), jsou zobrazeny jízdní řády jen některých z nich podle náhodného klíče! Kromě toho na 80% procent těchto zastávek jsou jízdní řády natolik vandalsky poničené, že je vůbec nelze přečíst, čímž se dostávají na úroveň prvního typu!!! Třetí typ je největší extrém. Jedná se totiž o přístřešek Adshel, ovšem bez jízdních řádů. Jak je možné, že si mohou dovolit přístřešek, ale ne jízdní řády? Čtvrtý typ je přístřešek s bednou s jízdními řády jako u druhého typu. Má však opět stejné háčky! Teprve pátý typ, naštěstí docela slušně rozšířený stojí trochu za to! Jedná se totiž o přístřešek s vitrínou pro různé informace. Na kraji přístřešku je možné dokonce občas zahlédnout zapamatovatelný název zastávky! Jinak se nachází pouze u některých zastávek druhého typu, ale název je zcela nezapamatovatelný, např. Abbey Park Baydone - Opposite No. 106. Zpět k vitríně. Nachází se zde jízdní řády nejdůležitějších linek. Ostatní linky jsou však extrémně odfláknuty! Pouze je napsáno: Other Routes Serving This Stop (= ostatní linky obsluhující tuto zastávku) : 46C, 46D atd. Nachází se zde ovšem slušná mapa blízkého okolí, která je na místní poměry až moc dobrá. Obsahuje plán okolí včetně zakreslených linek! Bohužel je však většinou špatně znázorněná poloha, kde se nacházíte. Jedná vlastně o obdélníkové rozdělení velké mapy, která ovšem není k dispozici, takže pokud se nacházíte na kraji vyříznuté oblasti, dozvíte se území na jednu světovou stranu do vzdálenosti třeba 3 km, na druhou stranu však nic! Dále je zde uveden tarif pro jednotlivou jízdu a nejbližší prodejci jízdenek. Kromě těchto typů existují i mírně odlišné zastávky. Viděl jsem například elektronický panel s nejbližšími odjezdy podle jízdního řadu dvou z asi 6-ti linek zde projíždějících, nicméně v Dublinu se nedá jízdním řádům vůbec věřit! Všechny zastávky jsou na znamení, což urychluje provoz (alespoň něco dobrého).
     Pokud navštívíte jakési "informační středisko" Dublin Busu, které je v Dublinu pouze jedno, nacházející se však na hlavní ulici, ani tady vám nic nenadchne. Jsou k dispozici zdarma jízdní řády jednotlivých linek, bohužel opět pouze z konečných, několik letáků s tarifními informacemi a to je vše!!! Neexistuje kniha s jízdními řády pohromadě, ani údajná výborná mapa, o které jsem kdesi četl, že se zde dá koupit!!! (Pokud ta mapa vypadá podobně jako Local Network Map na zastávkách, pak by byla skutečně výborná. Musel jsem to vyřešit tak, že jsem nasbíral jízdní řády všech linek, což mi zabralo asi 5 minut a mapu si koupil jinde za €11,99 ... . Ta měla dokonce zakreslené autobusové linky, nicméně její stáří bylo 2 roky. I tak jsem si jist, že bych se bez ní neobešel ani já!!!
     Tarif je velmi složitý. U jednotlivých jízdenek (nepřestupný tarif) záleží kolik Stage jste projeli (Vzdálenost mezi jednotlivými bych odhadl tak na cca 1 km). Je docela levné - mezi €0,95 - €1,90 pro dospělé. Dětí platí €0,65 nebo €0,85. Při placení je nutné vhodit přesný obnos do jakéhosi strojku a poté dostane jízdenku. Pokud však vhodíte více, dostanete spolu s jízdenku jakýsi Return Due, což by mělo znamenat, že vám za nějakých okolností tyto peníze vrátí. dále existuje celé spektrum časových jízdenek o 1 dne do 1 roku. 1 den stojí €5, týden stojí €20. Je tedy vidět, že předplatní jízdné je poměrně drahé a narozdíl od jiných anglicky mluvících zemích se nevyplatí na 2 jízdy denně. Pro zahraniční studenty (tedy jako já) vydávají jednotlivé školy speciální jízdenky typu Bus + Rail (viz. výše). 3 týdny stojí €61, tedy pokud student nevyužije DART, prodělá 1 Euro :). U 1-týdenní jízdenky je však rozdíl již €9,50. Všechny předplatní jízdenky se musí vsunout do označovače, který zkontroluje platnost, případně jízdenku označí a podle toho udělá zvuk. Řidič tak nemusí jízdenky kontrolovat. Problém je, že jízdenky jsou na tvrdším papíře s magnetickým proužkem, tudíž se snadno poškodí a stroj je nepřečte. Viděl jsem spoustu studentů, kteří využívaly MHD tak průměrně 2x denně a po chvíli měli lístky "nečitelné". Já jsem průměrně vykonal 7 jízd a i na konci byla jízdenka stále čitelná, z čehož jsem i já překvapen!!! Tento systém vydávaní jízdenek školami je pro Dublin Bus velice výhodný, neboť se studentům jízdenka běžně nevyplatí, jenže jsou hloupí, a tak si nechají nakecat, že se jim hodí (já jsem si však byl jistý, že mě ano :)). Alespoň přispívají na špatnou MHD a možná pomůžou ke zlepšení.
     Jistě jsem vás již dosti zatížil "méně podstatnými věcmi", přejdeme proto na vlastní provoz. To je teprve ta pravá katastrofa!!! Autobusových linek existuje asi 300. Číslování je více či méně popořadě od 1 do 270, poté existují již jen speciální linky 746 - 748. Linky mající jednu či dvě cifry rovněž často mají několik variant trasy označené písmeny A, B, C atd. Tento systém je dobrý, neboť je z něho možné zjistit, že linky 42A a 42B mají velmi podobnou trasu. Linky jsou několika typů. Linky 1 - 270, včetně variant A - F jsou běžné linky stavící všude cestou. Varianta N značí noční linku, varianta X značí expresní linku. Linka 746 slouží ke spojení přístavu Dún Laoghaire s letištěm. Kromě čísla se nijak neliší od běžných linek. Linky 747 a 748 jsou expresní linky na letiště. Systém běžných linek není třeba nějak vysvětlovat. Noční linky sice existují, ale rozsah provozu je velmi řídký a jezdí pouze z centra pryč! Od čtvrtka jezdí pouze některé z nich dvakrát za noc kolem půlnoci a 2:30 (denní linka končí cca ve 23:00). V pátek a v sobotu většinou každých 30 minut a v neděli vůbec!!! V kombinaci se zahájením denního provozu v neděli po 9:00 je to opravdu extrémní šok!!! První spoje denních linek pak jezdí velmi vytížené. Ostatní dny je provoz zahájen tak v 6:00. Na nočních linkách neplatí snad žádné předplatní jízdenky! Expresní linky jezdí pouze ve špičkách, vždy v jednom směru. Na koncovém úseku staví občas na všech zastávkách jinak jen na vybraných. Neplatí na nich některé předplatní jízdenky. Většina linek spojuje různé části města s univerzitním areálem Belfield. Návoz probíhá od 8 do 10, odvoz pak mezi 15 a 17. Linky 747 a 748 staví na malém počtu zastávek a mají zvláštní tarif - dospělý €5, dětí €2. Rozsah provozu na běžných linkách je různý. Existují linky s velmi málo spoji, některé však jezdí hodně. Nejfrekventovanější je linka 46A. Nárazově má interval až 2 minuty. Obecně jsou intervaly docela krátké. Je to způsobeno nadměrným množstvím financí, které u nás nejsou, proto máme delší intervaly. Vozidla tak nejsou obvykle nacpaná. Linky zdaleka nejezdí přímo (jak by se dle "mapy" mohlo zdát) a většina dělá četné závleky, proto jsou obslouženy téměř všechny části města.
     Vozový park je z hlediska technického stavu na vynikající úrovni, z hlediska provozního na zcela katastrofální!!! Poměr mezi vysokopodlažními (1 schod) a nízkopodlažními je asi 50/50. Nízkopodlažní autobusy mají pouze jedny dveře!!! Bohužel je to všude na Britských ostrovech. Toto provedení je samozřejmě zcela nevhodné, nástup a výstup trvá nekonečně dlouho. Pouze vozy určené pro Airlink mají dvoje dveře. Vysokopodlažní mají sice dvoje dveře, jenže (to je nejextrémnější šok, který mě čekal) se ty druhé dveře téměř vůbec nepoužívají!!! Vozidla se tak downgradují na jednodveřové. Dokonce i nízkopodlažní kloubové vozy z roku 2001 mají dvoje dveře, ale nepoužívají se (tenkrát již měli sólo a dvoupatráky jen jedny). Vzpomínám si na myšlenku z ČR, zda má smysl provozovat klouby při nástupu pouze předními dveřmi. Podívejte se na nástup i výstup jedinými dveřmi, možné jen v Dublinu!!! Nyní teda k jednotlivým typům. Jednopatrové autobusy tvoří velmi malou část vozového parku, jejich jen něco málo přes sto. Nejvíce je takzvaně minibusů, které však zas tak malé nejsou. Jsou značky Volvo, jezdí v počtu 51 kusů, mají značku WV a jsou nízkopodlažní. Je možné potkat na méně vytížených linkách (kde je ovšem možné potkat zároveň Double-deckery). Dále existují dva typu běžných singledeckerů AD a VT, tyto typu jsou vysokopodlažní a zřejmě jim běží poslední dny provozu. Následují nízkopodlažní VL. Všechny tyto typu jsou v malém počtu (cca 10 kusů) a patří většinou jediná garáži. Těch je mimochodem 7, z toho 6 v centru a okolí a jedna nová na severu poblíž letiště. Vozy typu AD je možné potkat například na lince 17A. Poslední typ je kloubák AW (viz. výše) v počtu 20-ti kusů. Zajišťují všechny spoje linky 4 (občas se však objeví double-decker) a viděl jsem jeden vůz i na lince 39X a další vůz připravený vykonat nějakou expresní linku z Belfield Campus. Double-deckery mají 7 typů a jejich téměř 1000. Dožívající je typ RH - Leyland Olympian s počtem 5 kusů. stářím 13 let se jedná o nejstarší typ. Viděl jsem ho několikrát na lince 17A a jednou na lince 230 (pouze jeden a ten samý vůz). Dále tu jsou rozšířené Volvo Olympian - RA a RV, dosahující přes 400 vozů. Jezdí na všech nenízkopodlažních linkách. Nejrozšířenější je typ AV - Volvo B7LDD v počtu 448 kusů, jedná o první nízkopodlažní typ. Jako jediný je přidělen všem garážím a jezdí na všech linkách. Dále tu jsou stejně vypadající vozy DT - Transbus Trident 2. Jsou k vidění na různých linkách obsluhované garáží Harristown. Velice pěkné jsou vozy z let 2005 - 2006 VT - Volvo B9TL. Jsou mírně delší než ostatní (kromě AW) a jezdí zejména na lince 46A. Poslední je typ AX, což je asi podobně inovované AV, jako Citelis vs. Citybus. Vozy jsou opatřeny jakýmisi evidenčními čísli. Bohužel jen z předu a uvnitř, poblíž řidiče. Často však chybí. Tvar čísla vypadá například takto RV604. Nejprve je tedy uvedena třída autobusu (viz. výše), poté jeho pořadí v řadě. Autobusy RH, RA, RV, navzájem navazují v uvedeném pořadí. Podobně pak vozy AV a AX. Spektrum nátěrů je široké. Nejrozšířenější je poměrně nový nátěr modrožlutý. Nepřelakovaná vozidla nosí bělomodrý nátěr. Méně rozšířené jsou nátěry na různé Tours, nebo také Nitelink (=noční linka) nátěr. Celovozové reklamy jsem neviděl. Vysokopodlažní vozy mají vpředu převíjecí orientace, z boku a vzadu digitální. Nízkopodlažní mají i přední orientace digitální. Uvnitř vozu žádné informace nejsou, natož pak hlášení zastávek (což by ani nešlo, neboť nemají zastávky jména)!!!
     Vlastní používaní autobusů je jak jinak, než katastrofou!!! Jízdní řád už i tak špatně použitelný je jen nepodstatný kus papíru!!! Pokud totiž řidič zjistí, že jede na lince s intervalem kratším než 30 minut a zároveň je na počáteční zastávce o 5-minut opožděn nastaví na orientaci Out of service (=mimo provoz) a na druhou konečnou odjede manipulačně!!! Extrémem je linka 17A, kde jízda trvá dle JŘ 30 minut, ve skutečnosti mi jízda s odjezdem v 19:30 trvala 45 minut!!! Jak to asi vypadá ve špičkách? Toto linka je tedy snad nejnespolehlivější linkou na světě!!! Další extrém je garantování nízkopodlažních linek - pouze 4% (pokud jste zapomněli, vozidel je 50%)!!! Navíc i na tyto linky jsou vypravovány často vysokopodlažní vozy. Vozíčkář může jen nadávat, že autobus je vysokopodlažní. Extrémním problémem je rovněž nevychovanost Irů!!! Děti vystupují neuvěřitelně pomalu (slušně řečeno plazí se jak želva) a dospělí vesele rozhazují odpadky!!! Vozidla jsou tak zevnitř neuvěřitelně špinavá, jednou jsem s hrůzou zjistil, že to co mám pod nohama je nějaká sladká šťáva!!! Teenageři jsou navíc extrémně hluční bez ohledu na denní dobu (tak hluční nejsou ani u nás noční cestující)!
     Mohl bych tuhle katastrofu (celý autobusový provoz) popisovat ještě mnohem déle, nicméně si to raději nechám na vlastní stránky o Dublinu!!!

V případě, že jsou na zastávce tyto informace, je možné za jistých okolností dokonce něco zjistit. Bohužel nejsou informace dokonalé a jsou jen na minimu zastávek z celkového počtu. Zastávka tohoto typu opravdu nelze popsat slušným výrazem. Teda, alespoň mi to říká, že by možná, možná mohlo něco přijet. BUS pruhy sice existují ve slušném počtu, nicméně jsou omezovány umístěním cyklistického pruhu do nich při nezměněné šíři pruhu (tj. autobus nemůže cyklistu bez problémů předjet) a navíc před křižovatkami (kterých je mnoho) vždy končí, tudíž se jejich efekt ztrácí. Na některých křižovatkách mají dokonce napsáno, že je při čekání na zelenou možno použít oba pruhy (jeden autobusový). Pak už vůbec nechápu, proč tam ten BUS pruh je... Budova informačního střediska, které rovněž neodpovídá požadavkům kvality. Takto vypadá naprostá většína jízdních řádů umístěné na kulaté bedně. Orientace je tak naprosto snížena na nulu. Nutno podoknout, že i jejich umístění by cestujícím, vzhledem ke kvalitě JŘ, vůbec nepomohlo.
Vůz AV232 dne 25.7.2006 na lince 42B v zastávce Artane Roundabout. Jedny dveře opravdu nepřispívají k rychlosti nástupu. Autobus s nátěrem Tours dne 25.7.2006 poblíž Malahide Castle (včetně Fry Model Railway Museum). Občas je možné vidět i různé jiné autobusy. Zde je autobus v reklamním nátěru Coca Cole u Malahide Castle dne 25.7.2006. Sloupek s čitelnými!!! JŘ v zastávce Raheny Village - Winsor Motor Ltd. Vůz AV416 na lince 32B v původním nátěru dne 25.7.2006 v zastávce Sands Hotel.
Dopravce Bus Eireann provozuje něco jako regionální dopravu po celém Irsku. Na hlavních linkách jezdí tento typ autobusu. Foto 25.7.2006 Vůz RA264 dne 25.7.2006 v zastávce Lower Abbey Street. Interiér horního patra většiny vozů vypadá takto. Kromě typu VT ho mají všechny typy Doubledeckerů. Přestože je AeroDART již přes rok zrušený stéle na jeho zastávkách stojí označníky s oznámením o zrušení linky. Manipulační prostor u zastávky Lower Abbey Street vyplňuje vždy vysoký počet autobusů. Foto 27.7.2006.
Minibus WV41 dne 28.7.2006 v zastávce Clontarf DART Station, kterou je jako jednu z mála možné označit jako přestupní terminál mezi autobusem a vlakem. Jenže linky 103 a 104 sem jezdící mají poněkud nízký rozsah provozu (103 cca 20 spojů za den, 104 cca 12 spojů za den) Největší zahlédnutý přístřešek je v zastávce Clontarf DART Station. Tato informace na (censurováno) je bohužel často rozšířená na zastávkách s přístřešky. Podle toho bych při neznalosti místních poměrů (tj. že je to katastrofální) bych usuzoval, že mají velmi zastaralou tiskárnu, která tiskne informace více než 5 dní. Podle logiky by totiž neměl být při stavbě přístřešku problím vytisknou informace a neplýtvat penězi na tisk těchto zcela zbytečných papírů. Představte si, že by  třeba v Praze na zastávce bylo místo JŘ napsáno: Chystáme se sem umístit jízdní řády... Po vandalských projevech je možné nalézt část JŘ na opravdu zajímavých místech. Autobusový terminál Beumont Hospital.
Naprosto ostrašující příklad je k vidění na terminálu expresních linek Belfield Campus. V témto areálu totiž existují 3 různé terminály, které ovšem na sebe vzájemně zcela neodkazují a nejsou vzájemně zrovna nejlépe vidět. Na terminálu normálních linek (2, 3, 10, 17) nejsou zcela žádné informace o nedalekém terminálu expresních linek. Když už neleznete terminál, máte další problém a sice, že jsou u něj celkem 4 zastávky s přístřešky, které ovšem neobsahují vůbec žádné informace! Musíte proto zmateně pobíhat mezi zastávkami a doufat, že vám autobus neujede, neboť je tu ve špičce opravdu husto (ale téměř každý autobus jede jinam). Příšernost ještě podtrhuje fakt, že jsou expresní linky na internetových stránkách slušně propagované. Vůz AW15 dne 31.7.2006 v zastávce Belfield Campus na lince 39X. Je zajímavé, že je vůz již zde, neboť odjede až za hodinu. Zadní čela autobusů jsou často využívaná k reklamám. Vůz AV447 dne 31.7.2006 na lince 27X v zastávce Clare Hall. Cedule za sklem informuje, že se jedná o expresní linku a že na ní platí Minimum fare. Pojem je však naprosto zavádějící, neboť to neznamená nejlevnější jízdné, ale jednotné jízdné bez ohledu na vzdálenost (tedy skoro), které je však vyšší než běžné. Mírná snaha o zlepšení informovanosti by sice byla, ale rovněž není vůbec dokonalá. Jednak se jedná o čas dle JŘ (snad dokonce z aktuální zastávky), ale pouze 2 ze 6-ti linek, přičemž každá míří do stejného směru. Je zajímavé, že jsem to viděl zrovna zde, kde není frekvence cestujících až tak extrémně vysoká a nikde jinde jsem to neviděl (a vhodných míst jsou určitě stovky).
Interiér klouboáku AW. Díky nemožnosti stát v hodním patře doubledeckerů se jedná o nejkapacitnější autobus (115 osob). I na hlavní ulici zůstaly zadní dveře kloubáku AW zavřené... Označník letištních expresních linek vypadá mírně jinak. Vůz AV123 na lince 747 v zastávce Busáras dne 2.8.2006. Tyto autobusy mají dvoje dveře, které se narozdíl od jiných typů dokonce používají!!! Ostatně by to mohlo být logické, neboť pokud by nebyly druhé dveře žádoucí, prostě by se koupil vůz bez nich. Jinak je vůz upraven pro provoz na letiště i s velkým zavazadlovým prostorem v dolním patře. Na pravé straně totiž není prakticky žádné místo k sezení (kromě zadní pětky). Na letišti jsou k vidění i jiné označníky. Tento slouží linky obsluhující červené dlouhodobé parkoviště.
Na letišti jsou k vidění i různé zajímavé autobusy. Například je tu v provozu autobus se suvérenně nejvíce dveřmi v Irsku - třemi (pochybuji, že jezdí i někde jinde). Linku na červené dlouhodobé parkoviště zajišťují kloubové Mercedesy stejně jako více linek v Londýně. Jedna z jediných třech výhod oproti Praze (zbylé jsou zastávky na znamení a technický stav vozů) je blízkost terminálu MHD u letiště. Na část, kde se nachází autobusy není totiž potřebné přejít žádný přechod. Inteligence Dublin Busu někdy opravdu nezná mezí. Rád bych viděl invalidu, který se vydrápe sem nahoru úzkými strmými schody... Další příklad odpuzující zastávky. Nejen, že jsou Jř poněkud nečitelné, ale navíc je svislá odchylka spojní a horní části tyče poněkud vyšší než by měla být. Na podlaze v autobusech je možné nalézt opravdu pozoruhodné věci čí kapaliny. Zde jsem objevil pod svým sedadlem sladkou šťávu!!! Nevychovanost Irů v oboru odpadků opravdu nezná mezí. Proti žvýkačce, na kterou jsem se nalepil v DARTu, toto však ještě nic není.
I Bus Eierann provozuje nějaké doubledeckery. Foto 2.8.2006 Ve stanici vlaku Tara Street se nachází uváděná výborná mapa autobusových linek. Když opravdu existuje je extrémně zarážející, že neexistuje v informačním středisku. Dále nechápu, proč není mapa ve významnějších místech než je zrovna Tara Street. Pohled do garáže Connygham Road. Dne 4.8.2006 jsem zachytil tento autobus. Kde však běžně jezdí nevím. Pohled na část severní garáže Harristown. Garáž je zajímavá nejen její polohou, která jako jediná není v centru, ale i deponovanými vozidly. Nachází se tu největší podíl vysokopodlažních autobusů (zejména RV), ale také všechny vozy RH, DT a AW (kloubáky). Dále je nejvíce jednopatrových autobusů. Do garáže dokonce není problém se dostat, neboť se v ní otáčí zde končící linky a řidiči horní patro rozhodně nekontrolují. Může však logicky z toho být průšvih.
Jeden z největších terminálů je The Square, nacházejí se relativně nedaleko tramvajové konečné Tallagh. Nástupišť je tu celkem 5. O vazbě na tramvaj však nemůže být ani řeč. Vůz VT9 na pro tento typ typické nejfrekventovanější lince 46A dne 7.8.2006 (místní tzv. Bank holiday) na konečné Dún Laoghaire. Ve své podstatě se jedná o největší přestupní bod autobus / vlak. Určitě však autobusy mají účel obsloužít místní obrovský přístav než zajistit přestup z vlaku. Interiér dolní patra vozu VT9. Spolu s typem AD se sedná o jediný typ, který má samostatně sedačky (u ostatních typů jsou zásadně spojené). Opět vůz VT9, tentokrát pohled na přední část dolního patra. Informace o doplňkových linkách jsou na frekventovaných zastávkách opravdu vyřešené. Alespoň se dozvím, že to tu jede... Je otázka, zda by však právě tyto linky neměli být uvedeny, neboť narozdíl od frekventovaných jezdí málo často a nějaký údaj by se hodil (ovšem i tak by to moc nepomohlo).
Jeden z nejstarších vozů v MHD - RH160 na letišti dne 8.8.2006. Jeho dny jsou již téměř sečteny. Na naše poměry byl sice v dobrém stavu, nicméně na místní poměry je to vrak. Označovač je nefunkční, ale ani sbírač mincí není v provozu. Proto cena odpovídá kvalitě - zdarma!!! Teda, spíš by nám měli za tu kvalitu peníze dát... Zajímavostí je nesprávné uvedení typu uvnitř vozu - BH. Interiér minibusu VW. Zadní sedačky jsou opravdu vysoko - 4 schody! Noční nátěr je opravdu zdařilý. Vozy je však možné občas vidět i na denních linkách. Foto 9.8.2006 Interiér vozu AD. Jako jediný má tento typ uvnitř podlahu bez schodů (ale není nízkopodlažní). Jízdní řád nočních linek v zastávce Pearse Street.
Výhoda jednodveřových autobusů přece alespoň existuje (o významnu však lze pochybovat) Zastávky tak totiž nepotřebují téměř žádný prostor. Vůz AD70 dne 11.8.2006 na lince 17A na konečné Killbarrack - Denys Mahony Ltd. I tento vůz již dlouho sloužit nebude... Ve vysokopodlažních doubledeckerech je k vidění evakuační plán s únikovými východy). V novějších autobusech samozřejmě nejsou, neboť by to prokázalo, že není téměř kudy uniknout. Není jednoduchší mít troje dveře?

Tramvaje
     Tramvaje obsluhují od roku 2004 asi jen 10% území města. Nazývají se LUAS, což z irského výrazu znamená rychlý. Na to, že se však jedná o nové tramvaje jsou docela pomalé. Existují dvě linky na zcela izolovaných tratích. Mají tak samostatná depa a samostatné vozy. Rozchod je standardních 1435 mm a tratě jsou vždy dvojkolejné.
     Red Line (= červená linka) je mírně novější a spojuje Connolly, což je hlavní železniční stanice ve městě, překříží hlavní ulici O’Connel Street a pokračuje na významnou železniční stanici Heuston, kde končí vlaky ze západní oblasti Irska. Dále se pokračuje kolem významné nemocnice Sv. Jamese do zastávky Red Cow, kde se nachází P+R a vozovna. Poté se pokračuje do významné jižní části Tallagh. Jízda trvá asi 50 minut. Na lince jezdí kratší obousměrné vozy Citadis 301 v počtu 26 kusů. Evidenční čísla jsou v rozmezí 3001 - 3026. Tyto vozy mají však jen 70% nízké podlahy a neotočné podvozky. Linka je totiž velmi klikatá a vozy s otočnými podvozky by zde udělali lepší službu. Linka navíc neustále kříží nějaké silnice, kde dokonce nemá preferenci!!! Nechápu proč kritizujeme preferenci v Praze, vždyť narozdíl od jiných českých měst i Londýna a Dublinu funguje celkem slušně!!! Nachází se zde rovněž několik zajímavých úseků. Nejprve je to ostrovní zastávka Busáras, nacházejí se pouze 100m od konečné Connolly a pár metrů od extrémně stísněného autobusového nádraží. Dále je zajímavá stanice Heuston, neboť jako jediná v tramvajové síti je tříkolejná, na prostřední kolej je možné najet jen od Connolly. Zřejmě se počítalo s provozem přípojných tramvají od vlaků. Další zajímavostí je velmi klikatý úsek u nemocnice Sv. Jamese. Ještě je zajímavý úsek u stanice Red Cow. Nejdříve musíme překonat kruhový objezd, kde se extrémně zdržíme, neboť ho částečně rovněž "obkroužíme" a musíme překonat 3 signalizace. Poté můžeme shlédnout depo a následně jedeme souběžně s dálnicí M50, což je obchvat Dublinu, naštěstí na ní není přímo vidět, jinak by jízda tramvají, která je zde na červené lince nejrychlejší, připadala jako pomalá.
     Green Line (=zelená linka) začíná u malého parku (o kterém jsem se od naší průvodkyně ze školy dozvěděl, že největší v Irsku, což teda ani náhodou není) St. Stephen’s Green. Zanedlouho najedeme na samostatné těleso, které již neopustíme. Následuje jízda rychlá přímá jízda po tělese snad dávno zrušené trati těžké železnice do významné jižní části Sandyford, kde se rovněž nachází 3 P+R (zastávky Balally, Stillorgan a Sandyford) a depo. Jízda trvá 25 minut. Linka tedy nenavazuje na žádnou jinou kolejovou dopravu. Vozidla jsou delší - Citadis 401. Vypadají však naprosto shodně (kromě té délky). Mají stříbrný nátěr. Evidenční čísla jsou 4001 - 4014, existuje tedy 14 vozů. Linka jako jediná v Dublinu dosahuje správného komfortu dopravy. Jezdí rychle, často a pohodlně. Přesto jsou na lince také zajímavé úseky. Nejdříve je to ostrovní zastávka Harcourt. Poté se pokračuje klikatým úsekem vpravo - vlevo - vpravo - vlevo na samostatné těleso, kde se ihned nachází zastávka Charlemont, která tvoří zajímavou dominantu nad Grand Canal. Nejzajímavější je jednoznačně William Dargan Bridge (= most) nacházející se poblíž zastávky Dundrum. Jedná snad o nejvelkolepější tramvajový most na světe, překonává významnou křižovatku (překvapivě neokružní) a slouží zároveň pro pěší. Podle architektury byl téměř jistě vybudován nově. Ještě mírně zajímavý je úsek u zastávky Balally, neboť se zde podjíždí pod domy a samotná stanice leží mezi dvěma domy.
     Tarif tak složitý není, existují úsekové jízdenky na platnost od jednosměrné a zpáteční do 30-ti denní a rovněž celosíťové (samozřejmě pouze na tramvaj) na 1, 7 nebo 30 dní. Zastávky působí dobře. Úroveň se s autobusovými nedá vůbec srovnat!!! Každá zastávka má jméno a angličtině i v irštině, dotykový jízdenkový automat, terminál na čipové karty, mapu okolí, kde je zastávka v středu a digitální panel se třemi nejbližšími odjezdy. Bohužel se zde nezobrazují posilové zkrácené spoje Red Line do depo Red Cow! Hlášení zastávek ve vozidlech rovněž existuje. Anglické se skládá při odjezdu ze zastávky: Next stop Abbey Street (= příští zastávka Abbey Street), případně informace o přestupu na vlak, či autobusový terminál (Heuston, Busáras, Connolly) a při příjezdu do zastávky prostě název zastávky. V irštině je pouze hlášen název zastávky pří příjezdu (názvy v angličtině a v irštině jsou zcela odlišné). Kromě hlášení přestupů na vlak je tedy shodné s naším známých hlášením. Ve vozidlech se nachází seznam zastávek jak v angličtině, tak v irštině. Bohužel poptávka většinou převyšuje nabídku, a tak jsou stále k viděna (zejména na Red Line) neustále přeplněné tramvaje, přestože se jezdí po cca 5-ti minutách v od pondělí do soboty a každých 10 minut v neděli. Díky automatů na zastávkách se do tramvají nastupuje všemi dveřmi. Rozhodně není vhodné jezdit načerno, neboť i v neděli byli revizoři velmi aktivní (potkal jsem jich asi 5).
     Tramvajový provoz tedy působí relativně výborným dojmem, bylo by tedy velmi žádoucí, aby byl provoz rozšířen novými tratěmi a zkrácením intervalů.

Oproti informacím na autobusových zastávkách působí informace na tramvajových zastávkách jako z jiného světa. Nalézt tu lze mapu okolí s vyznačenou tratí. Informace o tarifu, včetně prodejců jízdenek a jakýsi graf spolehlivosti, který jsem však příliš nepochopil. Je mi však jasné, že Dublin Bus se podobným grafem rozhodně chlubit nemůže, neboť by si tím udělal opravdovou antireklamu (pokud by použil pravdivé údaje). Vůz Citadis 401 ev.č. 4002 zelené linky v zastávce Stillorgan dne 30.7.2006. V této oblasti (předposlední zastávka) nebyla při obou průjezdech příliš vysoká frekvence cestujích. Většina cestujích vystupuje (z centra) v zastávce Balally. Interiér vozu Citadis 401 č. 4002. Za povšimnutí stojí nízká obsazenost, která rozhodně na červené lince nemůže nastat (foto však pochází z neděle 30.7.2006). Vůz Citadis 301 ev.č. 3011 červené linky u zastávky Abbey Street dne 30.7.2006. Jedná se o zastávky nejblíže hlavní ulici (O’Connel Street). Pohled do zajímavé konečné červené linky Connolly s vozem 3020 dne 6.8.2006.
Jediná ostrovní zastávka na červené lince Busáras. Kromě nástupiš je zajímavá svou vzdáleností od konečné Connolly (asi 50m) a tím, že se jedná o jedinou zastávku s irským názvem i v angličtině (dá se poznat dle čárky). Opačný případ je zastávka Jervis. Takto vypadá tabule s názvy zastávek. Velmi mě zaujalo, že se vůbec názvy překládají. Největší zastávka tramvají je Heuston se třemi nástrupišti. Prostřední otočná kolej se však evidentně nevyužívá (zejména kvůli antiintegraci). Depo červené linky u zastávky Red Cow. Jeho vjezd je tvořen jedním z mála dvojkolejných trojuhelníků na Britských ostrovech. Depo zelené linky obsahuje vlastně jedinou smyčku na nových systémech na Britských ostrovech. Přestože se nachází u konečné zastávky Sandyford je vcelku logicky nevyužívaná k běžnému obratu. Obrat by totiž zabral spoustu času.
Zajímavě vypadá zastávka Balally, která se nachází mezi dvěma velkými domy. Na fotu je přes jeden z nich vidět i dominanta okolí i celé zelené linky - William Dargan Bridge. Zmíněný William Dargan Bridge u zastávky Dundrum. Kromě vlastního mostu stojí za povšimnutí velký počet aut (v neděli), který by při nevystavění mostu musely tramvaje překonávat. Začátek vedení po tělese zrušené železnice tvoří klikatý úsek. Zde končí uliční úsek. Zákaz vstupu mimo jiné oznamuje pokutu za porušení ve výši 600€. LUAS se při propagování CCTV inspiroval u jisté reality show. Nevím však zda je to vhodné pro propagování bezpečí... (pro nedomýšlivé neznalé angličtiny je překlad: CCTV tě vidí...)

Železnice
     Železnice sice existuje v Dublinu již dlouhá léta, větší význam pro městskou obsluhu má však až od roku 1984. Tehdy zahájila provoz DART (Dublin Area Rapid Transit). Jinak existují další 4 "linky", které jsou běžné neelektrifikované železniční linky, obsluhující zejména vzdálenější lokality mimo Dublin. Rozchod není standardní - je 1600mm, tedy "Irský" rozchod.
     DART začíná v rybářské vesničce Howth, nebo ve vesnici Malahide (od roku 1999). Obě tratě se stýkají v zastávce s nejdelším názvem - Howth Junction & Donaghmede. Pokračuje se do stanice Connolly Station, tedy do "hlavního" nádraží. Dále projedeme centrální úsek do Pearse Station, jediné zcela zastřešené stanice. Poté se pokračuje po pobřeží přes hlavní přístav (Dún Laoghaire) do vesnice Bray. Zde většina vlaků končí. Od roku 1999, po rozšíření elektrifikované části se pokračuje po nejzajímavějším úseku linky - jednokolejné se 7-mi tunely (nejkratší 5m!!!, nejdelší bude kolem 700m) do stanice Greystones. Jízda trvá oficiálně 80 minut! Intervaly jsou od pondělí do soboty kolem 15-ti minut, v neděli pak 20 minut. Tyto vysoké intervaly jsou způsobené problematickým vedením všech kategorií vlaků po jediné dvojkolejné trati!!! Se zpožděním to tedy vypadá prakticky stejně jako s naší trati Praha - Kolín, tedy na denním pořádku. Existují 3 typu vozů. Nejstarších je původní dodávka 38 dvouvozových jednotek z roku 1983, výrobce LHB. Evidenční čísla jsou 8101 - 8138 pro motorové vozy. 8301 - 8338 pro řídící. Jednotky jsou nedělitelné - vždy tedy jsou spojeny např. 8101 + 8301. Další vozy byly pořízeny až v roce 1999 a to 5 dvouvozových jednotek z Alstomu. Evidenční čísla jsou 8201 - 8205 a 8401 - 8405. Nejnovější jsou vozy z Tokyu Car dodávané od roku 2000. Jsou to čtyřvozové jednotky, rovněž nedělitelné. Nemají řídící vozy, místo nich mají vozy vložené. Evidenční čísla jsou od 8601 pro motorové vozy, od 8501 pro vložené. V provozu je asi 20 těchto jednotek. Všechny jednotky nejezdí samostatně. Starší vozy jezdí vždy v soupravách o 6-ti vozů. Vozy třídy 82xx jezdí v jednotce složení: 84xx + 82xx + 86xx + 85xx + 85xx + 86xx. Podobně se občas spřahují nejstarší a nejnovější jednotky. Existují rovněž spřažené nejnovější jednotky, vlaky jsou pak 8-mi vozové. I přes tuto vysokou kapacitu dochází občas k přeplňování i neděli. Nejnovější vozy mají dokonce i hlášení zastávek, které je pouze anglicky a vypadá tak, že se hlásí: This train is for Malahide. ... Next stop Raheny. (= tento vlak je do Malahide. ... Příští zastávka Raheny) Na digitálním displeji pak dochází k zobrazování informací i v irštině. Často však tento informační systém nevykazuje plnou funkčnost.
     Ostatní linky již charakter městské dopravy spíše nemají. Linky jsou označeny Northern / Western / Southern Commuter (= severní / západní / jižní příměstská doprava) a Arrow. Linka Northern Commuter odjíždí z Pearse Station (některé spoje prodlouženy do Bray), přes Connolly Station, expresně do Howth Junction a poté zastávkově do Dundalku. Některé spoje jezdí vynechávají více zastávek, než jen těch pár mezi Connolly a Howth Junction. Western Commuter jako jediný částečně připomíná charakter městské dopravy. Vybrané spoje totiž jezdí pouze v úseku Pearse Station - Maynooth, což se dá ještě považovat za předměstí Dublinu. Interval v tomto úseku je asi 30 minut ve špičce a 60 minut v ostatních obdobích. Jinak jsou některé spoje z Pearse prodlouženy do Arklow, z Maynoothu pak do Sliga. Southern Commuter jezdí z Connolly přes Pearse (tedy všechny Commutery mají společný úsek Connolly - Pearse), expresně do Bray (vybrané spoje staví Dún Laoghaire) a dále zastávkově do Arklow. Arrow vyjíždí z Heustnu a jezdí někam na západ přes Newbridge (viz. níže). Nejvíce jsem na Commuterech viděl vozy řady 29xxx. V těchto vozech funguje hlášení zastávek s tím, že Connolly a Pearse se hlásí jako Dublin Connolly, resp. Dublin Pearse, neboť vlaky obsluhují rovněž území mimo Dublin. Je ovšem zajímavé, že mezilehlá zastávka mezi těmito stanicemi - Tara Street se vyhlašuje bez "Dublin".
     Kromě toho jezdí po železničních tratích rovněž Intercity, na kterých jsem viděl poněkud staré vozy, které z venku příliš komfortně nevypadaly. Občas je možné zahlédnout i nákladní vlak.
     Železniční doprava v Dublinu nemá sice příliš komfortní intervaly a trpí extrémní přetížeností tratí a stanic, nicméně přesto je velmi důležitá a spolehlivější než autobusová doprava. Za tramvajovou však rovněž zaostává.

Pohled na trať se stanicí Harmonstown z mostu. Pohled se však může naskytnout jen přes foťák, nebo z horního patra autobusu, neboť je na veškerých mostech přes železnici vysoké neprůhledné zábradlí. Pohled na halu Connolly Station dne 24.7.2006. Obrazovka informuje o odjezdech vlaků do celého Irska se všemi zastávkami. Bohužel chybí odjezdy DARTu, které se nacházejí při vchodu na nástupiště 5, 6 a 7 (tj. průjezdní). Interiér řady z Tokyu Car dne 25.7.2006. Běžně v pracovní dny tak vysoká vytíženost není, jednolo se totiž o přesun naší skupina (cca 50 osob). Vozy z Tokyu Car jsou vybaveny tímto diodovým panelem informujícím o trase spoje. Barevně je rozlišena již ujetá a očekávaná trasa. Název zastávky a část panelu informujícím o nejbližších odjezdech vlaku. Zastávky DARTu mají anglický a irský název rozlišený barvou.
Interiér vozy z LHB dne 26.7.2006. Motorový vůz z LHB ev.č. 8103 dne 26.7.2006 ve stanici Connolly Station. Pohled na most přes centrum a řeku dne 26.7.2006 s projíždějícím DARTem. Diodový panel ve starším voze z Tokyu Car. Nejčastastěji porušovaným nápisem v DARTu je tento oznam, zakazující pokládání nohou na sedadla.
Nákladní vlak ve stanici Harmonstown dne 28.7.2006. Vůz z Tokyu Car ev.č. 8639 v konečné stanici Howth. Proto dne 28.7.2006. že zde jezdí jen DART, jedná se o jednu ze tří stanic s výhradním elektrickým provozem. Nutno však podoknout, že na většině zbylých stejně staví pouze DART. Pohled na konečnou stanici Howth dne 28.7.2006. Takto vypadá jednotný vzhled informačních tabulí před stanicemi DARTu. Stanicí s nejdelším názvem je Howth Junction & Donaghmede.
Nejvíce nástupišť pro DART má stanice Howth Junction & Donaghmede. Pohled ze dne 28.7.2006 zachycuje zajímavou situaci, kde se stanice nachází až za kolejovou křižovatkou. Pokud by stanice stále před ní (čímž by však byla neúměrně blízko stanici Kilbarrack) stačila by 2 nástupiště. Přestože AerDart již nejezdí více než rok, stále o něm ve stanici Howth Junction & Donaghmede visí nápis. Nákladní valk projíždí stanicí Howth Junction & Donaghmede. Pokračování tratě z Malahide směrem do Dundalku a Belfastu. (elektrifikace za chvíli končí) Cca 1x za 14 dní je v provozu kdesi v okolí Dublinu parní vlak. Zde je zachycena zadní část soupravy dne 30.7.2006 v nejjižnější stanici Greystones.
Pohled na protory depa Connolly, které se však pro potřeby DARTu nepoužívá. (nevím zda se vůbec používá alespoň pro jiné vlaky. Tato jednotka společnosti NR Railways zachycená dne 30.7.2006 ve stanici Connolly Station (nebo také Dublin Connolly) pojede zřejmě do Belfastu (kam by jinam severoirské železnice z Dublinu asi jely?) Bohužel jsem nenašel jinou fotku dokumentující typ 82xx. Zde je zachycena dne 31.7.2006 ve stanici Killester. Interiér vozu 8205. Pohled ze stanice Bootlestown dne 31.7.2006 směrem k centru.
Stanice Bootlestown skrývá toto zajímavé symetrické schodiště. Zajímavé je tím, že když v dolní patře použijete pravé schodiště, z pohledu z horního patra se jedná o levé. Relativně rozšířená zajímavá reklama na jistý populární nápoj. Volný překlad zní: potlesk pro chlapa z Greystonu a holku z Howthu, kteří si nenechali zkřížit cestu polohou. (Greystones a Howth jsou vzájemně nejvzdálenější stanice DARTu). Příměstský Commuter vlak dne 2.8.2006 ve stanici Connolly Station (běžně pokračuje do Pearse Station, tudíž využívá průjezdná nástupiště). Interiér vozu 29421 (Commuter) dne 3.8.2006. Pohled na Clontarf Road DART depot buhužel kazí odstavený vlak na odstavné koleji. díky nepříliš veliké velikosti depa se však v noci vlaky odstavují nejspíše jinde.
Stanice Tara Street je umístěná ve zřetelném oblouku. V oblucích (mírnějších) jsou však umístěné i jiné stanice. Pohled na jedinou zcela zastřešenou stanici Pearse Station. Poněkud staře vypadající vlak Intercity dne 6.8.2006. Cedule pro občany s velmi nízkým IQ na železničním přejezdě (překlad je zastav, když stvítí červená světla) poblíž stanice Landsdowne Road. Doufám, že je přecijen v tomto ohledu inteligence občanů vyšší. Stanice Landsdowne Road jako jediná nemá nadchod ani podchod. Má tudíž pro obě nástupiště samostatný vestibul. K přesunu mezi nástupiště je nutné překonat přejezd s cedulí na předešlém fotu.
Pohled ze stanice Landsdowne Road do stanice Sandymouth ukazuje, že v některých případech nejsou stanice velmi vzdálené. (nutno však podoknout, že stanice Sandymouth je z tohoto fota viděl hodně špatně) Tento pohled se mi naskytl z jednoho mostu poblíž Fairview. Tato trať rozhodně nebyla v provozu, nicméně nepoznám, zda trvale, či dočasně. Teoreticky by se však mohlo jednat o spojku tratí ústících do Connolly Station a tratě do Heustonu. Stanice Leixlip Confey není součástí DARTu a leží na trati Western Commuteru. NeDARTovské stanice používají jiný styl názvů stanic.

National Transport Museum
     Muzeum dopravy se nachází poblíž zříceniny hradu Howth ve stejnojmenné vesnici. Vstupné stojí €3 pro dospělé. €1,50 pro děti a studenty. Má velmi zavádějící informaci na internetu, že je v létě uzavřeno v neděli!!! Naštěstí to není pravda. Otevřeno je v létě celodenně (asi 10:00 - 17:00). Muzeum je sice velmi zajímavé, ale rovněž extrémně stísněné. Průměrná vzdálenost mezi vozidly je asi 20cm!!! Bude to asi všeobecným irským přístupem k dopravě, a tak muzeum "schytalo" podivný nedůstojný malý objekt tam, kde je. Nejprve si můžete prohlédnout nějaké věci na prodej (mezi nimi slušný plakát se starými Dublinskými tramvajemi za €4. dále jsou tu již jen exponáty a nějaký popis. Popis je na slušné úrovni a je zajímavý. Stav exponátů je různý, mají tu např. i takové vraky, které snad nemáme v Praze ani v depozitáři. Nejvíce je zde autobusů - asi 10. Je tu rovněž jediný trolejbus - vrak z Belfastu. Dále tu jsou asi 3 tramvaje - Hill of Howth, Dublin a Cork. Jsou ve výborném stavu po rekonstrukci a vylepší celkový vzhled muzea. Dále tu je ještě jeden tramvajový sloup. Mimo VHD jsou tu ještě nějaká vojenská vozidla.
     Přestože doprava nezískala rozhodně důstojné muzeum, stojí toto muzeum za návštěvu.

Stav tohoto trolejbusu jasně demonstruje přístup k tomuto druhu dopravy v Irsku. Ve vlastním státě nejezdil žádný, v Severním Irsku pak pouze v Belfastu, ze kterého právě tento vůz pochází. Předpokládám, že až se tento trolejbus rozpadne (což za tak dlouho nebude), nezbyde v Irsku jediný trolejbus!!! Stav tramvají je výrazně lepší. Díky rehabilitaci tramvajové dopravy se i přistoupilo k rekonstrukci exponátů, proto je v muzeu možné vidět dvě pečlivě zrekonstrované tramvaje a 1 repliku (Hill of Howth). Pokud si dobře vzpomínám pochází tento vůz z Dublinu a jedná o tzv. Balcony Tram (=balkonová tramvaj). Kromě Dublinu jezdili tramvaje i v Corku a Belfastu + provoz Hill of Howth. V muzeu je k vidění i tato převíjecí orientace z Dublinských autobusů. Obsahuje vždy název v angličtině a v irštině. Podle toho, co vidím, jsou zde cíle v severním Dublinu. Již zmíněná replika tramvaje z Hill of Howth. Dvoupatrový autobus typu, který jsem si nezapamatoval. Myslím, že sloužil v příměstské dopravě.
Tento malý objekt skrývá poněkud nedůstojné muzeum dopravy. Odstavená vojenská vozidla vlevo naznačují, že je poněkud kapacitně nedostatečné a že by si zasloužilo větší a slušivější prostor.

Fry Model Railway Museum
     Muzeum modelové železnice se nachází poblíž hradu Malahide. Je bohužel poměrně daleko od stejnojmenné stanice DARTu i od nejbližší autobusové zastávky. Vstupné je poměrně vysoké - €6 a nějaké drobné pro dospělé, €5 a nějaké drobné pro studenty a €4,20 pro děti. Otvírací hodiny si nepamatuji, určitě je otevřeno v SN od 10:00 - 17:00. Pamatuji si však, že mezi 13:00 - 14:00 je hodinová pauza. V muzeu není povoleno fotografování. Muzeum se skládá ze dvou částí - Display Hall (= vystavovací hala) a Model Hall (=hala s vlastní modelovou železnicí). V Display Hall se nachází originální vlakové soupravy od pana Fry. Dále tu promítají video a můžete si zakoupit něco, ze širokého sortimentu, včetně blbůstek pro děti. Vždy ve čtvrt a v celou začínají prohlídky s průvodcem do Model Hall. Modelová železnice je skutečně rozsáhlá (uprostřed má díru na pro kontrolní panel) a je vyvedena do největších detailů - vzhledem k tomu, že je v hale tma vlaky i ulice svítí!!! V provozu je v části zvané Dublin End zaveden kyvadlově DART, okružně pak tramvaje a Hill of Howth Tram. Ze stanic tu jsou Heuston, Connolly, Tara Street a Malahide. Rovněž je tu v provozu LUAS - kyvadlově červená linka. Dokonce se tu nachází Titanic, který je rovněž schopen pohybu. Jsou sice i autobusy a auta, která mají rovněž dráhu, v provozu však nebyli. Dále je tu tzv. Belfast End a Cork End. Celý okruh (existují 3 dvojkolejné) krouží nejméně jednotka Commuteru a nákladní vlak. V Belfast Endu jsem rovněž postřehl trolejbus, nebyl však schopen pohybu. Modelová železnice není konečná, podle vývoje skutečné veřejné dopravy bude upravována. Celé je to doplněno nahraným komentářem, takže je návštěva opravdu zážitkem.
     Pokud se alespoň trochu zajímáte o veřejnou dopravu, nesmíte při návštěvě Dublinu, ani náhodou přes vysoké vstupné toto muzeum minout!

Toto je vchod do muzea. Uvnitř se bohužel fotit nesmí...

Závěr
     MHD v Dublinu (pokud se to tedy vůbec MHD nazvat) je velmi, ale opravdu, opravdu, opravdu (tento výraz si přidejte ještě kolikrát chcete) velmi zaostalá a špatná. Je to vlastně parodie na úplně všechno, hlavně na integrovanou dopravu! Jediná věc na dobré úrovni u autobusů je technický stav vozového parku, tramvaje a železnici lze akceptovat jako slušné!!! Je opravdu překvapující, že někdo (a opravdu hodně lidí) tou MHD vůbec jezdí. Můžeme jen doufat, že se postaví metro, rozšíří tramvaje, posílí DART a hlavně bude jednotný tarif na všechny dopravní prostředky, pak by mohla být MHD v Dublinu, v celku slušná. Pokud máte tu potřebu neustále kritizovat MHD u nás, určitě se sem podívejte!!! Jen tady si člověk uvědomí, že naše MHD je báječná a má jen nepatrné mouchy, které nestojí za takové kritizování, kterého se jim dostává!!! Srovnáme-li ekonomickou úroveň zemí světa s úrovní jejich MHD, dospějeme jednoznačně k názoru, že pokud v USA není MHD ještě horší (což snad ani není možné), pak je v Irsku nejhorší MHD na světě!!! Přesto tu mají některé zajímavé a dobré věci, které by stály zavést i u nás.

Athlone
     Athlone je malé město, kdesi uprostřed Irska, na významné řece Sharron. Viděl několik standardních autobusů s označením Bus Schoile (což by mělo znamenat v irštině školní autobus), nicméně byly prázdniny, tudíž jezdily pravděpodobně na pravidelných linkách. Městem prochází rovněž železnice. U nádraží, nepříliš vzdáleném od centra se nachází rovněž autobusové depo. Podle internetu ja pak MHD zajišťovaná linkou 459 a její variantou 459A.

Typický autobus v Athlonu (podle toho, co jsem viděl) na manipulační jízdě. Zajímavostí je, že přestože se jedná o školní autobus, nemá tradiční žlutý nátěr. Podle papíru, který jsem dostal v rámci výletu, je tento most starší než Karlův most v Praze. Přesto jsem žádný jiný most (kromě železničního) ve městě neviděl. Proto je po něm vedena veškerá doprava, včetně MHD. Tento autobus jede po jedné z linek - 459A v typickém nátěru Bus Eireann. Ve skromném autobusovém depu, bylo možné spatřít různé autobusy, všechny však standardní. Naprostá většina byla školních. Budova athlonské železniční stanice. Pohled na budovu autobusového depa.

Newbridge
     Newbridge je malé město, kdesi uprostřed Irska, vzdálené asi hodinu z Dublinu. Ve městě dokonce existuje něco, co by se snad dalo nazvat MHD. Existuje jakýsi Rapid Town link, zajišťovaný minibusem. Označníky zastávek jsou jednotné. tyč s terčem, který nám vnucuje, abychom neodhazovali odpadky. Jízdní řády? Co si snad myslíte, samozřejmě nejsou. Vzhledem k tomu, že jsem tedy neměl možnost zjistit, kdy to jede a kolik to stojí ani jsem se nesnažil "MHD" využít. Minibus jsem dokonce viděl, samozřejmě prázdný.

Pravděpodně hlavní zastávka v Newbridgi. Dokonce obsahuje jízdní řád, nicméně jen společnosti Bus Eireann do Dublinu. Rapid Town Link, samozřejmě bez řádu. Zmíněný jízdní řád. Příliš přehledný zrovna není, obsahuje však snad dokonce odjezdy z aktuální zastávky. Typický označník Rapid Town Linku. Pohled na budovu nádraží Newbridge. Zajímavé je, že Rapid Town Link, zde nemá minimálně označník a pravděpodobně ani zastávku. Právě přeprava mezi nádražím a některými částmi města by mohla být docela úspěšná, neboť nádraží není bezprostředně v centru. Zajímavá reklama byla k vidění na nádraží. Překlad zní (špatně přeložitelné): Kupte si lístek, nedostáhněte kriminálního rekordu. Pokuta činí až €500, zatknutí nebo dokonce obojí. Zajímavostí je v této stanici absence turniketů.
Letmo zahlédnutý autobus Rapid Town Linku na hlavní ulici.